Přijde takhle malá želvička ke stromu, povzdychne si a jde se na něj drápat. Leze, leze, až se vydrápe do koruny,
tam roztáhne tlapičky a skočí. Rozplácne se dole na zemi...
Po chvíli se probere, oklepe se, znovu se došourá ke stromu,
povzdychne si a drápe se zpátky nahoru. Když je v koruně,
zase roztáhne tlapičky a prásk ho na zem. A tak pořád do kolečka...
Na vedlejším stromě na to koukaj dva ptáci a jeden z nich se poškrábe na hlavě:
"Ty, hele, neměli bysme jí už konečně říct, že je adoptovaná?"