Lorien Na březích Stříberky, která tekla východně od Mlžných hor, byla lesnatá země, kde rostly nejvyšší a nejkrásnější stromy Středozemě. Byly to mallorny, jež měly stříbrnou kůru a zlaté květy a od podzimu do jara měly zlatavé i listy. Ve Třetím slunečním věku se ta země nazývala Zlatý les a Lothlórien, "země snících květů". Tento les mallornů byl elfskou mocí chráněný před zlými tvory a stromům se dařilo a rostly jako nikde jinde v Ardě mimo Země neumírajících ... Galadriel, Paní Lorienu: " Nezapřu, že mé srdce dlouhé roky toužilo požádat o to, co nabízíš. Už dlouhé roky hloubám o tom, co bych udělala, kdyby mi přišel do rukou Velký prsten. A teď je konečně tady. Ty mi ten prsten dáváš dobrovolně! Na místo Temného pána dosadíš Královnu. A já nebudu temná, ale krásná a strašlivá jako jitro a noc! Sličná jako moře a slunce a sníh na Hoře! Děsivá jako bouře a blesk! Silnější nežli základy země. Všichni mě budou milovat a zoufat! " Pozvedla ruku, a z prstenu, který na ní měla, vytryskl proud mocného světla, jež ozářilo jen ji samotnou a ostatek nechalo ve tmě. Stála před Frodem a zdála se vyrůstat do nekonečné výše a krásná byla až k nesnesení, strašlivá, zbožňováníhodná. Pak nechala ruku klesnout, a světlo pohaslo; a náhle se opět zasmála, a hle! byla maličká: útlá elfí žena oděná v prosté bílé a její mírný hlas byl měkký a smutný. "Prošla jsem zkouškou,"řekla. "Zmenším se, odejdu na Západ a zůstanu Galadriel."
(hjem) Spill et spill i "real time" med en motspiller som er online! For at dette skal være mulig må både du og motspilleren velge "Flytt, og bli stående" som fast valg, og så laste siden på nytt med F5-tasten. (TeamBundy) (Vis alle tips)